Heidelberský katechismus

Vznik a význam

Když v prosinci roku 1562 předložil falcký kurfiřt Fridrich III. církevnímu synodu nově vypracovaný katechismus, nemohl mít ani tušení, že se z něj záhy stane jeden z nejrespektovanějších a nejvlivnějších reformovaných věroučných dokumentů. Nový katechismus byl vydán v lednu 1563 v univerzitním městě Heidelberku a jeho vliv brzy daleko přesáhl hranice Rýnské Falce (dnešní jihozápadní část Německa). Jeho původní název zněl Katechismus neboli křesťanské učení – dnes je však znám podle místa svého vzniku a prvního vydání. Heidelberský katechismus byl přeložen do více než 40 jazyků, vyrostly na něm generace reformačních křesťanů a jeho působení lze zaznamenat dodnes.

Fridrich III., zvaný Zbožný, byl sice vychován katolickým biskupem, ale již v mládí ho oslovily reformační ideály a později se k reformačnímu přesvědčení cele přiklonil. Když se stal v roce 1559 falckým kurfiřtem, snažil se nejprve o to, aby se na jeho území stoupenci obou hlavních reformačních táborů (luterského a kalvínského) sjednotili. Když se ale ukázalo, že to nebude možné, rozhodl se církev ve své zemi organizovat ještě určitěji podle svého reformovaného (kalvínského) vyznání. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou nevoli okolních knížat, protože náboženský smír z roku 1555 (zásada „koho země, toho víra“) vztahoval jen na katolíky a luterány. Fridrich ale chtěl, aby protestantismus na jeho panství zapustil ještě hlubší kořeny. Reformované učení mělo zavládnout v uspořádání bohoslužebných pořádků i v podobě církve, tak aby se vše dělo podle řádu a v poslušnosti evangeliu. Proto si kurfiřt od teologů heidelberské univerzity objednal katechismus, který by se stal základem církevní jednoty.

Přípravou katechismu byli pověřeni profesoři teologie Zacharias Ursinus (1534–1583) a Caspar Olevianus (1536–1587). Ve své práci vycházeli i ze starších předloh, nicméně výsledkem byl zcela osobitý a původní dokument. Katechismus obsahuje 129 otázek a odpovědí, které jsou formulovány jako osobní výpovědi jednotlivce. Po dvou vstupních otázkách následují tři části, jež zahrnují „tři věci“, nutné k tomu, aby křesťan mohl blahoslaveně žít i zemřít: 1. Jak veliká je moje bída a hřích; 2. Jak jsem ze všech hříchů vykoupen; 3. Jak mám být Bohu za toto vykoupení vděčný. Později byl katechismus rozčleněn ještě na 52 oddílů, aby jej bylo možné vyučovat každou neděli v roce.

Text geniálně spojuje jednoduchost a nedozírnou hloubku. Proměňuje mysl a zapaluje srdce. Je psán nejen s teologickou pečlivostí, ale také s nespornou vroucností osobní víry. Je zjevné, že cílem díla není jen informovat o dogmatice, ale formovat přesvědčení a celý život křesťanů tak, aby byl pevně založen a zakotven v Kristu a žit v prohlubující se důvěře, že patřit Spasiteli je zdrojem potěšení a radosti, které obstojí ve všech vírech života i tváří v tvář smrti.

Robert Hart

Text Heidelberského katechismu ke stažení zde.